bývalá přádelna Fezka Na Dubovci | Strakonice
| ideová studie 2013

 

Sérii přednášek, workshopů a veřejných diskuzí za účelem aktivizace jihočeského města zorganizovalo občanské sdružení Oživme si Strakonice.
Ideová studie vznikla v rámci tototo cyklu. Pod vedením architekta Dušana Řezáče jsme se zabývali problematikou opuštěné funkcionalistické stavby v centru.

Nad soutokem Otavy a Volyňky, na symbolické i skutečné křižovatce událostí, lidí a vody, stojí strakonický hrad... a srostlice objektů bývalého Fezka.

Tato výjimečná poloha v rámci místa dávala textilce v historii  záruku dobré dostupnosti i přístupu k vodě, kterou nezbytně potřebovala. Ještě v sedmdesátých letech byl tento objekt významně zapojen do struktury místa. Břehy spojovala dvojice mostů a předprostor textilky byly jejich nedílnou součástí. Nový jeden most zkrátil cestu, odřízl předprostor přádelny a upozadil význam samotného objektu.

Dnes  jsou prostory textilky z většiny nevyužívané. Průmysl tvoří velké monofunkční plochy a tím pádem i „díry“ ve struktuře místa. V centru města to má žít...co myslíte?

Návrh se tudíž odráží od čistě městských funkcí.  Upřednostňuje chodce, návštěvníka a obyvatele  před automobilem. Snaží se vyhledat a zapojit chybějící vybavenost a vytvořit  nové kvalitní prostory, které městu chybí v rámci stávající struktury.  Předprostor mezi textilkou a zámkem tvoří nové náměstíčko.  To je zpřístupněno  novou lávkou pro pěší, která kopíruje trasu bývalého přemostění od textilky před hotel  Bílý Vlk.

V parteru k náměstíčku jsou umístěny výhradně veřejné funkce - infocentrum s centrem textilního průmyslu a mediatéka. Směrem  dál od náměstíčka do soukromí „dvora“ jsou umístěny funkce sloužící menší skupině lidí - komunitní centrum s víceúčelovým sálem, kam mohou místní zajít na boulder, pivo, přednášku, jen tak popovídat s nejlepší kamarádkou nebo na komornější koncert. Ze dvora je pak přístupné sociální bydlení - jediná nově navržená hmota v areálu, která uzavírá dvůr. Využití ostatních objektů respektuje jejich hmoty a výraz. Dispoziční a esteticky jsou objekty očištěny tak, aby neskrývaly svou průmyslovou identitu, a zároveň kvalitně sloužily novým požadavkům.

Parter přádelny slouží hlavně komunitnímu centru, které je venkovními schody v přímém kontaktu s Volyňkou.

Ve vyšších patrech přádelny vzniká základní komunikační kostra - vnitřní atrium, kolem kterého může dle daných pravidel vznikat přirozené osídlení -  tedy navrhujeme ulice a kolem vzniká prostor městského bloku „naruby“.

 

Budova přádelny Na Dubovci je krásná, proporčně čistá funkcionalistická pětipodlažní budova, která vyrostla z postupně se rozvíjejícího komplexu textilní továrny malého měřítka.

Budova je výjimečná nejen svou polohou v samém centru města, ale také prostorovou svobodou, kterou díky skeletovému nosnému systému v kombinaci s pásovými okny nabízí. Každé podlaží má plochu více než 1000 m2, což nás během workshopu přivedlo k myšlence, zdali se dá takový objekt v jeden okamžik v kontextu menšího města oživit? Čím naplnit 5000 m2 v dnešní době? Bude tu chtít někdo bydlet? Pracovat? Trávit volný čas? Nakupovat? Scházet se?

Rozhodli jsme se pro koncept, který počítá se zapojením obyvatel jako spolutvůrců, aktivistů. Objekt jsme zpřístupnili vnitřním atriem ve středním traktu - můžeme si ho představit jako vnitřní „ulici“. Kolem této ulice jsme rozdělili „pozemky“ po jednotlivých modulech sloupů a k nim připravili „přípojky“. Zároveň určíme distanci od vnější fasády, kde vzniknou kryté lodžie.

Domníváme se, že tento princip „svobody“ v sobě nese zemitou příchuť reality. Prázdné moduly nebudou opuštěné, ale čekající... Je libo bydlení? Malé nebo velké...? S kanceláří....? Ateliér pro sochaře? Garsonku pro IT vývojáře? Luxusní bydlení v centru.... může být :)